Anežka Já tedy musím říci, že jsem si vždy myslela, jak divoké mám dítě, dcerka od miminka jasně dávala najevo své názory a pro mne, jak jsem submisivnější to bývalo dost těžké. A pak přišla nevýchova, asi mne dcerka měla naučit říkat své potřeby. Od té doby nám to klape a dcerka je užasně vstřícná a tu hromadu své energie dává do spolupráce. Někdy až zírám, jak platný člen rodiny je ve 20 měsících. Já myslím, že zrcadlí, to jak si vzájemně vycházíme vstříc, díky partnerskému přístupu spolupracuje spontánně.

Jana Po necelých dvou měsících s Nevýchovou mám pocit, že jsem schopná se s mladší dcerkou (22 měsíců) domluvit snad na všem. Dítko, které chtělo jít vždycky na jinou stranu, než bylo třeba… bylo doma, jak malý hurikán, po kterém jste nestíhali uklízet…a vlastně stačilo málo, říct, jí co potřebuji a proč a pak jí nechat víc prostoru. Konečně jsem se naučila, že nemusí být vše podle mého, že z ní nevyroste lotr, když bude taky po jejím. Často člověk zakazoval nebo přikazoval jen proto, že měl pocit, že se to tak má a vlastně za tím nebyl ani obstojný důvod…Zásadní je můj klid, už jsem konečně schopná se v kritických situacích zastavit, a hledat řešení.

Kateřina Měla jsem doma takového „sebevraha“ a už už jsem ho strkala do škatulky hyperaktivní … Po extrémně klidné a vnímavé první dceři přišel tenhle objevitel, který nechápal, že něco nesmí, nemůže, pořád byl někde na stole, na polici, na parapetu, pastelky v zástrčce. V průměru 4×, 5× (vůbec nepřeháním) do týdně jsem prala zakrvácené oblečení, většinou maličkost, ale na pohodě to nepřidá a byl to pro mě každodenní stres mu utírat krev z rozbité pusy … bez milosti jsem tehdy ze zoufalství najela na Nevýchovu a zírala jsem na výsledky.

Pochopila jsem, co chce, o mu jde, že svět vnímá úplně jinak než jeho klidná ségra, asi bude fyzik nebo automechanik, možná i nějaký adrenalinový sportovec. Časem jsem mu dokázala vysvětlit, proč něco nesmí a on to kupodivu pochopil třeba na poprvé nebo napodruhé, to bylo zhruba v 1,5 roce. Protože jsem mu to vysvětlila bez křiku a bez plácání po rukách a po zadku, ale klidným hlasem, proč to nesmí, že se třeba i bojím, aby nespadl apod. Děkuji Nevýchově, já jsem se do toho mojeho kluka tehdy totiž znova úplně zamilovala, když jsem začla chápat ten jeho pohled na svět :) A z hyperaktiva je najednou úžasný, chápavý, vnímavý dvouleťák :)

Helena Šikolová Dobry vecet Katko, velice Vam dekuji za vcerejsi video, ktere jsem doporucila i me mamince. Je to uzasna ucitelka ve skolce. Ma vice nez 30ti letou praxi (vcetne deti s ruznym postizenim)deti ji miluji, ale i tak, byla nadsena z videa. Byla pry dnes s detmi v dome deti na keramice. Deti ji poslouchaji, ale na te keramice ji vzdy zlobi.

Dneska zkusila ihned vasi metodu (jak by si prali, aby to probihalo atd.). A pry doslova koukala jak blazen, ze byli uplne v klidu a uplne bajecne. Takze nevychova neni jen pro rodice, ale je to proste pro vsechny, kteri chteji mit krasny vztah s detmi. Babicky, ucitelky, vychovne poradkyne. Proste je to pro kazdeho. Dekuji za to, co delate.

Lucie Doma nastalo velké zlepšení, jakoby se uvolnila atmosféra, pročistil se vzduch. Dcera (15 měsíců) mnohem méně „zlobí“ (nebo já už to tak nevnímám), snadněji se s ní domlouvám, jestli to tak jde v tomto věku nazvat (díky Nevýchově jsem se přesvědčila, že ano, i v tomto věku se jde s dítětem domlouvat) Třeba včera v supermarketu – dcerka se rozeběhla podél regálů a vytahovala z nich věci, které pak házla na zem. Dřív bych asi zvýšila hlas a snažila se tomu zabránit, teď jsem se na to snažila podívat jejíma očima. Ptala jsem se, jestli si chce věci prohlédnout, popsala jsem, co je to za věci, asistovala jsem jí u toho a pak jsem jí ukázala, proč a jak věci vrátit zpět. A ona to dělala! Vracela věci zpět, bez křiku a pyšně, že to dokáže!

Určitě doporučuji hlavně pro ta zážitková cvičení, při kterých jsem si připomněla, jak jsem se na svět dívala jako dítě. A uvědomila jsem si, že se občas chovám k dětem tak, jak jsem tenkrát nechtěla, aby se ke mně dospělí chovali. Díky za to! A taky za spoustu praktických tipů ke komunikaci a zvládání náročných situací.

Yveta Pernicová Galová … mám doma dvě taková éra . A to první byla dcera. Když měla rok a půl myslela jsem si, že to prostě nezvládám a další dítě asi nikdy mít nebudeme protože na to nemám nervy. Ale začala jsem sledovat Nevýchovu a videa a začala měnit svůj přístup. S chlapečkem už je to pro mě větší pohoda i když okolí jen zírá, co všechno malej dokáže a co mu dovolím a jsem v klidu, protože vím, co zvládne a co ne a dokážu se s ním mnohem líp domlouvat na tom, co potřebuju já a co on.