Katka G. Dnes mi moje mamka řekla: “tys mi s Nevýchovou tak otevřela oči, že náš způsob výchovy nedával smysl”. Když jsem ji o nevýchově před třičtvrtě rokem řekla, přišlo ji to jako blbost a dnes ho aplikuje na mou dceru s ještě mě někdy připomene “ a zkusilas to nevýchovně?” Taťka zas býval ‘policajt’ a teď prý taky řekl: “nevěřil jsem tomu (nevýchově) ale teď se mi fakt líbí jak jí Kačka vychovává”. Že je prý super, že moje dcera není utlačovaná , má svou hlavu, ale je vlastně poslušná.❤️ a to jsou dceři dva a půl a mělo by probíhat období vzdoru😊 Stojí to za to🙏

Šárka Musím říct, že opět tleskám! 👏 Už jsem rozdýchala a zpracovala ty první hodně těžké pocity z úterý. Tentokrát to bylo snad nejvíc náročné za celou tu dobu, kdy se o Nevýchovu snažíme… Z mého čerstvě dvouletého zlatého syna se během minulých týdnů stal vzteklý zombík, u kterého mi úplně brutálně tekly nervy. Jakmile něco nebylo po jeho, plácl sebou o zem, případně hodil danou věcí, nebo zkusil uhodit nás. Vzteklina obecná mu nesahala ani po paty. Jak nám vždy krásně Nevýchova fungovala, najednou nastal zlom a nefungovalo nic. A já s nervy na kraji propasti Macochy po stopadesátém výbuchu vzteku mého drahouška vybuchla v 99 % taky…

Katko, děkuji, Váš webinář přišel v tu nejvhodnější dobu!!! Uvědomila jsem si, že jsem úplně zapomněla na základní princip – SPOJIT SE S NÍM. Po dvou letech, kdy nám Nevýchova tak nádherně fungovala jsem začala šlapat vedle a jsem moc ráda, že jste mě vrátila na tu správnou cestu. Protože jak se říká, chybami se člověk učí, a tu moji, kdy jsem ho vzteky odnesla s hysterákem do vedlejší místnosti a tam ho samotného nechala za dveřmi si do konce života zapamatuji a rozhodně mě posune v Nevýchově dál.

Ve středu jsem vstala tak s lehkou hlavou a klidnou duší, že se to ani nedá popsat. Ano, hysteráky byly opět, ale během sekund bylo po nich. Udělala jsem tu nejzákladnější věc, na kterou jsem v poslední době tak zapomínala. Prostě jsem si k němu sedla a nastavila náruč. On si ke mně vlezl, přitulil se a bylo po vzdoru a vzteku. Společně jsme situaci popsali, vysvětlili si, pomuchlali se a s úsměvem šli dál. A ten hřejivý pocit na srdíčku, když z ničeho nic se Filípek otočil zpět a přišel mi dát pusinku bych přála zažít všem 💕 Katko, DĚKUJI!

Alexandra Svobodová Dobrý večer, předem vám chci poděkovat, že jste. Dnešní webinář…jsem z něj úplně vedle, ze všech prožitých zážitků i emocí. Lituji jen, že jsem to nevěděla dřív, jak se chovat k mému srdci, mému synovi. To já jsem ta matka, která vláčí syna z místa na místo, ruší ho při hře, aniž bych věděla či rozuměla, nebo chtěla vědět, rozumět. Teda byla jsem. Po 4 záchvatech vzteku, které jsme s mužem ani s babičkou absolutně nezvládli, a kdy jsem se já 2× rozbrečela, jsem řekla, že takhle to nejde, tak to nechci, vždyť mu ubližujeme.

Přečetla jsem si, že jen máme naslouchat a komunikovat. Začli jsme s ním konečně (! v jeho skoro 2,5 letech) mluvit s jako svobodnou lidskou bytostí a světe div se, rozumíme si a žádný záchvat už nebyl. Jasně, že se ještě párkrát naštval, ale už ne na nás, na něco či někoho jiného, když mu bylo ukřivděno a vše jsme spolu vyřešili. Prostě si už rozumíme. Dnešní webinář jsem oplakala, pochopila jsem, jak jsem mu ubližovala a jak se chudáček musel cítit. Nikdy mě to nenapadlo. Jen jsem pořád spěchala a táhla ho za sebou…bez jeho souhlasu. Dnes ne. Už víc ne. Už se spolu smějeme, objímáme se. Svět je zase v pořádku a jeho oči zase jiskří láskou ke mě. Děkuji vám!

Eva Šeráková Ahoj vsem, koncim prvni tyden a jdu se podelit o prvni uspechy. Mam syna Tomika, 16 mesicu. Nasim problemem jsou caste navaly vsteku, bouhani do vseho, vcetne me, pokud neni po jeho apod. Vedela jsem, ze se musi neco zmenit, cokoliv. Pri zvyseni hlasu se Tomik hned rozbreci a placne sebou tlamou na zem a je uplne nestastny. Jako mame, mi to trha srdce. Nehodlam se smirit s tim, ze mi kazdy rika, to je obdobi vzdoru a on hleda hranice, to samo prejde. Sice jsem ze zacatku vubec nevedela ( a i ted porad premyslim ), jak budu s tak malym ditetem uzavirat dohody.

Ale prvni vlastovky opravdu jsou. Napriklad pri vareni. Tom se mi neustale motal pod nohama a ja se samozrejme bala, ze ho oparim, cakne na nej olej, spali se atd.No a ve stredu mu rikam: Tome, ja ted potrebuju uvarit, abysme meli co k jidlu a nemeli hlad, co bys chtel ty, aby jsi se mi tu nemotal? A i kdyz jsem si pripadala, jako blbec – Tom me vzal za ruku, ukazal na maly hrnec, vytahl si sam mechacku sedl si doprostred kuchyne a varil taky.

A ja si uvedomila, ze by to opravdu mohlo fungovat, kdyz se ja k nemu budu chovat, jako k sobe rovnemu. Je to divny, ale od te doby vazne varim uplne v klidu a pohode a on se nejak zabavi a uz nemusim zvysovat hlas ze strachu, ze se mu neco stane, takze nase dopoledne jsou ted plny smichu a ne place. Tak hlavne, aby to tak vydrzelo i dal.

Jana Nezkusilová Dobrý deň Katka, chcela by som sa Vám veľmi pekne poďakovať za videá a prácu, ktorú robíte. Asi pred dvoma mesiacmi som sa začala dívať na Vaše videá na youtube. Trvalo mi skoro celé leto, kým som akceptovala vlastne asi základnú myšlienku nevýchovy – a to, že moje dieťa nie je rozcapené, rozmaznané, ale práve naopak – že veľmi dobe chápe, čo potrebuje (a dožaduje sa toho) Bol to pomalý proces ale vzťah s mojim 2 ročným synom sa zrazu začal meniť.

Pred dvoma mesiacmi mal Ervin akoby „obdobie vzdoru“. Hádzal sa o zem takmer úplne všade (ale hlavne prekvapivo doma!), kričal zdanlivo bezdôvodne a bol neutíšiteľný, nič nefungovalo. Bola som kompletne zúfalá. Susedky naňho ukazovali aký je rozmaznaný… a ja som doma takmer každý večer plakala. Postupne som mu ale začala viac vysvetľovať čo a prečo sa deje, kedy sa ako cítim a začala som vnímať viac aj JEHO.

Dnes som Vám musela napísať, pretože poprvét po dlhom čase som si naozaj užila víkend s ním. To bolo niečo, čo som si nedokázala predstaviť (vyhodila som dávno materské oblečenie a prisahala si, že už ďalšie dieťa mať nikdy nebudem:)) Aj keď zatiaľ nemám kúpený Váš kurz, určite keď sa po prázdninách trochu stabilizuje naša finančná situácia, tak si ho kúpim :) Veľmi pekne Vám ďakujeme a prajem veľa úspechov a spokojných rodín.

Kateřina Před kurzem jsme měli problémy hlavně s naší tříletou dcerou, cítili jsme se špatně. Malá velmi velmi vzdorovala, přestože jsem četla všechny možné knihy o výchově, nedokázala jsem je správně aplikovat, naše výchova byla často ve vypjatých chvílích jako učitel a policajt…

Teď po kurzu děti už téměř nevzdorují. A pokud ano, tak proto, že jsem se s nimi nedomluvila, neuznala jejich potřeby, emoce. Nebo proto, že jsem nejednala správně z důvodu únavy většinou… Domlouváme se. Kromě 3 leté dcery, mám ještě 5 měsíční dvojčata a 7 letého syna (u kterého vázne sebeobsluha :-), např. oblékání, ale velmi). Veřím ale, až dvojčata povyrostou, půjde to ještě lépe. Nejvíc jsem hrdá na své děti! , když se umí mezi sebou domluvit, krásně si spolu hrají,! když jsou empatické vůči sobě i ostatním. Umí se domlouvat s námi i mezi sebou. Cítím se mnohem lépe než dřív, někdy úžasně :-), když dělám vše, jak třeba.